Archive for category: Uncategorized

Jde o závislost na internetu a to v jakékoliv podobě – brouzdání po webových stránkách, návštěvy sociálních sítí, hraní online her, navštěvování seznamek. To samozřejmě neznamená, že každý, kdo aktivně používá internet, je netoholik. Psychologové už dlouhodobě dokáží dobře definovat závislost na čemkoliv – drogách, hracích automatech, alkoholu, na jídle či počítačových hrách. K základním ukazatelům závislosti patří:

Závislí lidé dávají přednost konzumaci „své drogy“ na úkor jiných důležitých aktivit či svých blízkých.

Závislí potřebují svou „drogu“ pro dosažení psychické či fyzické pohody.

Užívání „drogy“ nepříznivě ovlivňuje fyzické a psychické zdraví a také plnění povinností závislého.

Psychologové a psychoterapeuti zjistili, že to vše platí i pro závislost na internetu: takto postižený člověk tráví u internetu velké množství času, ostatní zájmy a zejména i povinnosti (pracovní, školní) ustupují do pozadí, pokud je internet nedostupný, necítí se takto závislí jedinec psychicky a pak i fyzicky dobře, po nějaké době tímto začnou trpět jeho reálné vztahy.

Nejvíce ohroženou skupinou lidí, kteří nejčastěji a nejsnadněji této závislosti propadají, jsou puberťáci a dospívající mládež, může se to ale stát i dospělým. Jsou lidé, kteří mají sklony do závislostí upadat, pro ně může být rizikové období osamělosti nebo když se jim nedaří a potřebují z reality uniknout.

Mají-li rodiče podezření, že jejich dítě tráví u internetu čas na úkor ostatních aktivit (to mívá za následek zhoršení výsledků ve škole a úbytek „živých“ sociálních kontaktů), neměli by váhat poradit se s psychoterapeutem či dětským psychologem. Závislost jako taková patří k duševním poruchám, to znamená, že závislý člověk má omezené možnosti sám svojí vůlí svůj stav ovlivnit, přestat svou „drogu“ konzumovat a své závislosti se tak zbavit. Proto je důležitá spolupráce s odborníkem na identifikaci a pojmenování problému a vhodném postupu léčby s individuálním posouzením všech souvislostí.

Po úspěšné léčbě ovšem zbude prázdné místo v životě závislého, které bude jen obtížně zaplňovat něčím pro něj smysluplným.

K psychologovi a psychoterapeutovi nechodí jen lidé v životní krizi či kvůli léčbě duševní poruchy. Psycholog může být užitečný při získávání nových dovedností, které pomáhají zvládnout úkoly ve škole či v zaměstnání.

Středoškolské studium je sice dost náročné stále se zvyšujícím množstvím informací, které se musí student naučit a také je musí umět „prodat“ při zkouškách a písemkách. Zároveň je student hodně vedený systémem, musí se průběžně připravovat, nemá tolik prostoru si své studium uspořádat sám podle svého.

Na vysoké škole je to většinou už jinak. Řada studijních aktivit (přednášky) je dobrovolná, obvykle se nezkouší průběžně, naopak se povinnosti hromadí do zkouškového období. Kromě dobrého intelektu vyžaduje úspěšné zvládnutí takové formy studia i určitou sebekázeň, schopnost snášet větší stres a překonávat chuť odkládat věci, kterých se obávám.

Psycholog či psychoterapeut může pomáhat jak při akutním přetížení během zkouškového období, tak ale ještě lépe preventivně pomocí dovedností, které pomáhají zvládnout stres a lépe si plánovat své povinnosti (relaxační techniky, focusing, time-management).